Citáty

„Kdybysme napjali dostatečně naši mentální vůli, už teď z fleku bysme byli schopni předpovědět, co se stane za takovejch sto let, a v pohodě bysme tak mohli předejít všem katastrofám.“
„Mým svědkem je prázdná obloha.“
„Vše nakonec končí slzami.“
„Smrt dává životu smysl, a proto je třeba mít ji vždycky u sebe – v mysli.“
„Jediná věc, po které ve svém životě toužíme a vzdycháme a prahneme až k sladké nevolnosti, je vzpomínka na jakési dávno ztracené štěstí, které jsme nejspíš pocítili v matčině lůně a které můžeme opět zažít (i když si to připouštíme jen velice neradi) až ve chvilce smrti. Ale komu se chce umírat?“
„Když ztratíte rozum, dosáhnete nejvyššího dokonalého vědění.“
„Brzy najdu správná slova, budou velmi jednoduchá.“
„Lidi, jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno – a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni vzdychnou „Jůůů!“.“
„Mojí chybou a slabinou nejsou moje vášně, ale má neschopnost ovládat je.“
„A nikdo, nikdo neví, co koho čeká, kromě beznadějných trosek stárnutí.“
„Je lepší být anonymním na světě, než slavným v nebi.“
„Z chlapce nedělá muže ani tak láska sama, jako její ztráta.“
„Skvělých věcí nedosahují ti, kteří se podléhají trendům, výstřelkům a veřejnému mínění.“
„Štěstí je uvědomit si, že všechno je jen velký podivný sen.“
„Krásný holky kopaj hroby.“
„Tak na blázny. Ztracené existence. Rebely. Potížisty. Na ty, co nezapadají do šablony. Na ty, kteří vidí věci jinak.“
„Plavu v řece utrpení, ale umím plavat.“
„Žijte, cestujte, riskujte, děkujte a neomlouvejte se.“
„Cítil jsem se volný, a proto jsem byl volný.“
„Nepoužívejte telefon. Lidé nejsou připraveni vám odpovědět. Použijte poezii.“