Citáty

„Nechť si přijdou měsíce a léta, nic mi už nevezmou, už nic mi vzít nemohou. Jsem tak sám a tak prostý všeho očekávání, že jim bez bázně mohu hledět vstříc.“
„Němci mají spoustu překrásných pohádek, a přesto, anebo snad právě proto, také nejkrutější koncentrační tábory světa.“
„Nikdo nám nemůže být cizejší než ten, kterého jsme kdysi milovali.“
„Nenávidím dokonalost. Není to lidské.“
„Jsme spolu – nakrátko či nadlouho, kdo ví? Jsme spolu a to stačí.“
„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“
„Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.“
„Láska – to je někdo, s kým chceme zestárnout.“
„Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.“
„I kdyby bylo bůhvíkde zabito statisíce lidí – když se jeden řízne do prstu, nebolí ho to proto míň.“
„Člověk je velký ve svých předsevzetích, ale slabý v jejich provádění.“
„Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.“
„Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným.“
„Proti urážce je možno se bránit, proti soucitu však ne.“
„Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.“
„Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.“
„Hrůzu lze snášet, pokud se člověk prostě krčí; ale zabije, když člověk o ní dodatečně přemýšlí. Právě tak jako se z nás stane zvěř, když jdeme tam dopředu, poněvadž to je jediný prostředek, jak to vydržet…“
„Když člověk viděl tolika mrtvých, nemůže už pochopit tolik bolesti pro jediného.“
„Zatím co oni ještě psali a mluvili, my viděli už lazarety a umírání; zatím co označovali službu státu jako to největší, my už věděli, že strach před smrtí je silnější.“
„Křičím, jen mě neslyšíte.“