Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
Quote
»
Erich Maria Remarque
»
Strana 4
Citáty
„Válka nás pro všecko zkazila.“
„Vítr skučí ve zbytcích pažení a mračna táhnou kvapně přes měsíc.“
„Skromnost a svědomitost bývají odměňovány jen v románech. V životě jsou využívány a pak odkopnuty.“
„Když se z ostatních stávají svině, my se svinsky chovat nemusíme.“
„Neštěstí je nejvšednější věc, jaká existuje.“
„Kdo v lásce nevěří na zázraky, ten je ztracen.“
„Láska není obchodník, který chce dostat zpátky své investice.“
„Láska v člověku začíná, ale nikdy v něm nekončí.“
„Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.“
„Když se konečně něčemu doopravdy naučíme, jsme už moc staří, aby nám to k něčemu bylo.“
„Na světě je dost místa pro věci, jen pro lidi ne.“
„Opuštěnost hledá druha a neptá se, kdo to je. Kdo to neví, nebyl nikdy opuštěný, ale jenom sám.“
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“
„Štěstí leží okolo nás. Je třeba ho jen zvednout.“
„Láska není kupec, aby měla obavy z návratnosti svých investic.“
„Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle. (“
„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“
„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““
„Mám pocit, že jsem mezi samými lidmi, kteří si myslí, že budou žít věčně. Aspoň tak jednají. Šetří svůj majetek a utrácejí svůj život.“
„Miluji tě tak, že žárlím i na postel, v níž ležíš. Měla bys ležet ve mně, v mém srdci, v mé krvi.“
<
1
2
3
4
5
6
7
>