Home » Quote » Josef Poláček » „Mohl plýtvat myšlenkami, protože stejně nebyly jeho.“ „Mohl plýtvat myšlenkami, protože stejně nebyly jeho.“ — Josef Poláček Tags:myšlenka Související citace „Vladař tedy nemá mít jiný cíl a jinou myšlenku a nemá plýtvat vlohami na nic jiného než na válku, na vojenská pravidla a kázeň. Je to jediné umění slušící tomu, kdo vládne.“ — Niccolo Machiavelli „Každý z nás považuje za jasné jen ty myšlenky, které dosahují stejného stupně zmatenosti jako naše vlastní.“ — Marcel Proust „V soudobé kapitalistické společnosti pojem rovnost nabyl jiného významu. Rovností je míněna rovnost automatů; lidí, kteří ztratili svou individualitu. Rovnost dnes znamená spíše „stejnost“ než „spravedlnost“. Je to stejnost abstrakcí, lidí, kteří mají stejná zaměstnání, stejné zábavy, kteří čtou stejné noviny, mají stejné pocity a myšlenky.“ — Erich Fromm „Vždycky se mi líbila peterpanovská myšlenka, že člověk může být dítětem v mysli, když už ne v těle, a Smells Like Children měla být dětská deska pro toho, kdo už dítě není, pro někoho, kdo stejně jako já chce svoji nevinnost zpátky, protože už je natolik zkažený, že si jí dovede vážit.“ — Marilyn Manson „Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi… ony jsou naším vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou myšlenku požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.“ — Napoleon Bonaparte „Myšlenky mohou upadnout do zapomenutí, ale nemohou zaniknout.“ — Otto František Babler „Myšlenky nemohou přežít, jestliže za ně člověk nemůže bojovat.“ — Thomas Mann „Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“ — Thomas Jefferson