„Jak osamělý musí být člověk, když si ve své fantazii vytvoří lidi, kteří se pro něho stanou naprosto skutečnými, jen pro to, aby pocítil radost, že má přátele, a už nemusí být sám.“
— Johannes Mario Simmel
„Svým vlastním jsem se stal, až když jsem se dal jinému.“
— Clive Staples Lewis
„Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.“
— Honoré De Balzac
„Pozdě je dát si pozor, když už je člověk uprostřed běd.“
— Seneca
„Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem. A pokud dlouho zíráte do propasti, tak propast zírá zpátky do vás.“
— Friedrich Nietzsche
„A poučení z toho všeho je, že si člověk nepamatuje, co se vlastně stalo. Stalo se to, co si pamatuje.“
— John Green
„Člověk musí žít velmi dlouho, aby se stal člověkem.“
— Antoine de Saint-Exupéry